Jobova zvěst

Fleret

*:CmUmřela naděje, tak už je v PBánCmu
a jako poslednGmí   CmopouštBí náš svCmět,
je marné chtít pomBoci od BohCma
a zbG#ytečné užívat vGět.
R:Tahle zprCmáva je z důvěrných pramenů,
ale stG#ejně se uvěřit nGechce,
že vzdCmala se jenom tak bez boje
a zG#esnula snadno a lGehce.
1:NCma jména nBeslyšCmí, v hlavách neBusedD#á,
nFikdo se nepochlD#ubí, žCme by ji z prBachu zvCmedal.
2:Každý jen přemítá o tom, co přijde dráž,
jestli už za žal pít anebo na kuráž.
R:Každý měl ji pod kůží ukrytou
a přál si, ať roste a sílí,
že by byla tak najednou bez sebe
a zmeškala poslední chvíli.
R:Takže naděje už to má za sebou
a pod hlavou zatuchlou slámu,
křičte, lidi, že došlo tu k omylu
a že jde jen o hloupou fámu.
3:Z popela vylétá a míří stále výš,
pomluvou neskoná, ohněm ji nezničíš.
4:Jen ona přežívá, jen na ni vždycky dej,
z oceli křídla má a síly habaděj.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:59:41.024+00:00
Výsledky hledání: